„Jaké mi doporučíte bílé víno?“ „Z bílého Vám doporučuji svěží harmonické víno Veltlínské červené rané.“ „Ale já jsem chtěla bílé!“
Svět vín je nesmírně bohatý. Odrůdy révy vinné nestagnují, naopak díky píli šlechtitelů se jejich počet utěšeně rozrůstá. Hrozny těchto odrůd pak vinaři zpracovávají různými procesy, což vede k ještě větší různorodosti nabízených vín.
Dnes se nebudeme pouštět do sáhodlouhé a podrobné analýzy různých druhů vína. Podíváme se na základní rozdíly mezi víny červenými a bílými. Barva vína se odvíjí od barvy hroznů. Některé odrůdy mají barvu hroznů i ve svém názvu. Obecně bílá vína se vyrábí z hroznů barvy zelených (Veltlínské zelené) a jakoby červených (Tramín červený, Veltlínské červené rané). Červená vína pak z hroznů modrých (Frankovka modrá, Modrý portugal,….).
Bílé víno se vyrábí z moštu hroznů bílých a růžových, který kvasí bez slupek a zrníček. Díky tomu je barva bílých vín bílá, světle zelenkavá, zlatavá, nažloutlá. Takto vzniká i zmiňované Veltlínské červené rané, s barvou hroznů červánkovou, které je pak ve víně bílá.
Červená vína kvasí „na slupkách“. Znamená to, že vinař sklidí hrozny, pomele je, nechá kvasit přímo na slupkách z hroznů, tzv. rmut. Úplně jednoduše se dá tento proces přirovnat k luhování čaje. Červené – modré hrozny obsahují barvivo ve slupkách a proto na nich kvasí. I červená vína mohou být velmi lahodná, pokud s nimi teprve začínáte, zvolte nasládlejší víno z odrůd jako jsou Merlot či Modrý portugal. Postupně ochutnávejte sušší moky (Rulandské modré, Frankovka).
Suché, polosuché, polosladké, sladké
Vína se dále dělí podle obsahu zbytkového cukru. Vína dělíme na suchá (typicky mezi taková vína patří Veltlínské zelené či Ryzlink rýnský), polosuchá, polosladká a sladká (Tramín červený, Pálava). Ale není žádnou zvláštností okoštovat u vinaře úplně suchou Pálavu nebo sladký výběrový Ryzlink rýnský. Z jedné odrůdy lze vyrobit víno suché i polosladké, závisí to na obsahu cukru v konkrétních bobulích. A ten zase ovlivňuje nejvíce počasí v dané vegetační sezóně. Obsah zbytkového cukru ve víně závisí na obsah cukru sklizených při vinobraní a následném umu vinaře.
Bílé víno je méně kalorické
Z hlediska nutričních hodnot je bílé víno méně kalorické, obsahuje však více kyselin (které může někomu citlivému vadit). Bílá vína jsou aromatičtější a jejich výběr je daleko větší než u vín červených. Červená vína mají obecně vzato vyšší alkohol a nižší kyselinku, ale větší tříslovinu, která dělá plnost vína. Červená vína mají více prospěšných antioxidantů.
Pokud máte chuť se pustit i do párování vína, platí jednoduché pravidlo: sladší, těžká vína se hodí k těžším pokrmům, jako je maso či tučnější sýry. Lehká, méně suchá zvládnou doplnit i chuť dietnějších mas, salátů, ovoce či dezertů.
Váš vinař vám s výběrem vína z neznámých vod jistě rád pomůže. Nebojte si s ním o víně povídat, co očekáváte, co byste rádi ochutnali a při jaké příležitosti. Jen tak se k vám dostane víno lahodící vašim chuťovým buňkám. Tak na zdraví.
Čím se vyznačuje růžové víno a jak se liší od bílého a červeného?
- Výroba a druh hroznů - růžové víno se liší od bílého a červeného nejen barvou, ale i způsobem výroby. Na rozdíl od bílých vín, kde jsou odstraněny slupky, a červených vín, kde slupky zůstávají po dobu fermentace, je u růžových vín ponechán kontakt moštu s hroznovými slupkami jen krátkou dobu.
- Barva a vizuální dojem - barva růžového vína je odrazem délky kontaktu moštu se slupkami. Výsledný odstín může být od světle růžového po sytě lososovou. To vytváří esteticky příjemný dojem a odlišuje růžové víno od ostatních typů.
- Chuťový profil - růžová vína nabízí škálu chutí, které spojují prvky bílých a červených vín. Jsou obvykle osvěžující a lehká, ale mohou mít také náznaky ovoce a jemnější tělo podobné červeným vínům.
- Teplota servírování - růžová vína jsou obvykle servírována chlazená, což podporuje osvěžující charakter tohoto nápoje. Jejich optimální teplota se pohybuje mezi 8 a 12 stupni Celsia, což umocňuje jejich lehkost a ovocné tóny.
- Variabilita regionů - růžová vína se vyznačují také širokou paletou regionálních variací. Od suchých Provence až po sladší varianty z Kalifornie. Růžová vína přinášejí různorodost a odlišnost závislou na původu hroznů a výrobním postupu.
- Ideální společnost pro letní příležitosti - díky své lehkosti a osvěžující povaze jsou růžová vína ideální pro letní příležitosti. Jsou skvělou volbou k piknikům, grilování a setkáním venku, což přispívá k jejich popularitě během teplých měsíců.
- Růžová vína a gastronomie - růžová vína se dobře hodí k celé řadě jídel. Jejich univerzální charakter je skvělým doplňkem k jídlům, která by mohla být obtížnější pro párování s červeným nebo bílým vínem. Jsou skvělým doplňkem k jídlům, od lehkých salátů až po grilovaná masa.
- Různé stylizace - existují různé styly růžového vína, od suchých až po polosladké a sladké varianty. Tato variabilita dává konzumentům možnost vybrat si podle svých preferencí a najít růžové víno, které jim nejvíce vyhovuje.